Raymond Blake

Hráč/ka: Skugga

Rasa: Mutant

Úroveň: 5

Schopnosti: Komunikácia so zvieratami, metamorfóza

Vek: 26

Zamestnanie: Veterinár + vo voľnom čase spisovateľ

Bývanie: Dom

Faceclaim: Anthony Gastelier 

Schopnosti

Komunikace se zvířaty - Tak tuhle schopnost objevil jako první, dokáže komunikovat se zvířaty, on je slyší normálně mluvit, proto se od pořízení mazlíčků doma nenudí. Kdysi to nezvládal, slýchával venku tolik hlasů, že si myslel, že mu praskne hlava, postupem času to však zvládl korigovat, nyní sice venku stále slýchává hlasy zvířat jakožto třeba holubů pavouků a krys, ale už mu to přijde normální a nebolí ho z toho hlava. Vzhledem k tomu že často pomáhá zvířátkům se hodně zvířat zařeklo, že mu to jednoho dne oplatí až bude Ray v nesnází.                                                          Ale u zvířátek stačí jedno slovo které bylo nehezké a můžete mít doživotního nepřítele, takže Ray se na to snaží dávat pozor.

Metamorfóza - Poprvé tuhle schopnost objevil když ho naštval jeden děvkař na škole, tehdy se proměnil na labradora. Postupem času získal nad touhle schopností sebekontrolu dokáže se proměnit kdy chce na jakéhokoliv psa. Jedna z mála nevýhod je že v té podobě musí setrvat minimálně půl hodiny až potom se může přeměnit zpět v člověka, a když ho něco zraní dejme tomu třeba kulka (záleží na tom jak vážně ho kulka (či něco jiného) zranila, většinou to znamená že v té podobě musí zůstat déle třeba i hodinu! A ačkoliv je to i pro jeho bezpečí kdyby se zraněný proměnil v člověka, zraněný které by utržil jako pes může mít jiné následky kdyby ho trpěl jako člověk. Prozatím se nikdy nezkoušel proměnit do jiného zvířete než pes, a to z prostého důvodu nepotřeboval to, ale někdy v budoucnu to plánuje zkusit. Díky této schopnosti i když není člověk tak vylepšené reflexy jako sluch, zrak. pach a dokonce i chuť jsou dost zvýšené než u normálního člověka. Díky zvýšenému sluchu nemá v oblibě rušná místa, a když už se na nějakém rušném místě objeví zase rychle zmizne protože má pochvíli neskutečnou bolest hlavy. Jakožto pes může stále komunikovat se zvířaty, no na lidi může maximálně štěkat. Další nevýhoda schopnosti přeměnit se na psa je že tu a tam déle trvá něž nějaké aspekty zmizí, třeba i když už je člověk dostane chuť na maso či má někdy neovladatelnou chuť vrhnout se po kočce, naštěstí se zvládá udržet ..prozatím.                                                                                                                              Ještě se dá poznamenat že i když je člověk zůstává mu rychlost psa (Ne opravdu jako člověk nepoběží po čtyřech) jen zvládne v běhu vyvinout takovou rychlost jako dokáže pes. Nikdy nezkoušel jestli má nějakou tu zvířecí sílu..prozatím neměl důvod k nějakému boji kde by to musel zjistit.

Charakter

Raymond je muž který rozhodně nepohrdne nějakou společností. Je rád mezi lidmi, ale rozhodně nemusí být středem pozornosti. Je povahově přátelský a milý, všechny situace které by mohli skončit nějak zle se většinou snaží vyřešit slovně, což přivádí k dalšímu faktu že se chová skoro ve všech situacích klidně a rozumně, možná by se dalo říct až ledově chladně. Také ho skoro nejde vyprovokovat je to skoro jakoby provokatéři tloukly do kamene který se né a ne rozbít. Ačkoliv všechno má své meze když už se ho povede vyprovokovat tak se většinou neovládne a má to výsledek že se přemění do zvířete, ale to se mu v životě stalo jenom jednou. Přestože je Ray milý člověk, tak není důvěřivý trumbera který by hned někomu cizímu věřil, přeci jenom všechno má svůj čas. A když už vám věří a vy ho nějak zradíte tak jste u něj jednoduše skončili, protože ten kdo zradí jednou zradí zas, tedy to si nyní Ray myslí. Přesto však Raymond je svým způsobem tajemný člověk, sám několik tajemství má a ty nehodlá nikomu říkat. Tedy jedno tajemství by tady bylo a to řekne pouze někomu komu bezvýhradně věří což prozatím není nikdo. Raymond většinou lidi nerozlišuje na skupiny ty kteří mu nevadí a ty kteří mu vadí. Naneštěstí existuje jistý druh lidí které nemá rád a to jsou sukničkáři, nemá je rád už jenom z toho důvodu že on sám je gentleman. K ženám se vždy chová mile, teda samozřejmě když ta žena není nějaký rozmazlený fracek který si myslí že dostane všechno co chce protože k těm se mile vážně chovat nejde. Díky minulosti opravdu nerad vidí šikanu či když někdo někomu ubližuje, když se něco takového stane v jeho blízkosti tak prostě zakročí, sám ví že by ho to mohlo jednou přivést do problémů ale on si prostě nemůže pomoci. Když už se s ním znáte, můžete si u něj postěžovat na někoho s kým nevyházíte a rozhodně se nemusíte bát že by to vykecal té osobě, nebo se mu můžete "vyplakat na rameno" on vás vyslechne a minimálně se vás pokusí utěšit. Je mnohem radši když se lidé kolem něj usmívají a když vidí že je někdo z jeho přátel smutný tak se ho pokusí rozveselit.. S výjimkou toho že Ray rozhodně neříká nějaké tajnosti svých přátel tak je pravdomluvný v životě lhal tu a tam když byl malý a to mu stačilo, samozřejmě neříká nikomu že je mutant..to se mu zatím daří držet pod pokličkou 

História

Raymond neměl žádného bratra ani sestru z prostého důvodu. Caroline jeho matka nemohla otěhotnět normálně a jeho otec Thomas měl taky nemilé problémy, tak Caroline podstoupila umělé oplodnění a z toho se narodil Raymond. Thomas i Caroline se o malého Rayě starali jak nejvíce mohli, skoro žádný řev, prostě taková harmonická rodinka. Problémy začali až začal chodit do školy. Raymond si ze začátku nerozuměl s nikým ve škole, a tak se stalo že byl častou obětí šikany. Když se to stalo poprvé řekl to doma a rodiče si samozřejmě šli stěžovat do školy. Bohužel bylo to jen horší a malý Raymond se kvůli tomu začal do sebe uzavírat, bál se mluvit s ostatními dětmi. Záchranou mu byl dárek od rodičů v podobě malého štěněte plemene německé dogy, které bylo neskutečně mazlivé. Raymond ho pojmenoval Diablo. Samozřejmě, že se o Diabla pečlivě staral, jakýmsi podivuhodným způsobem si ti dva pomohli navzájem. Jednou si na Rayě zase počkali šikanátoři a zase to začalo, tentokrát to mělo jiný konec. Když se Ray krčil a modlil se ať to už přestane náhle něco uslyšel /Nechte ho být!/ ten hlas neznal, tak si myslel, že si toho všiml nějaký dospělý, ale po chvilce uslyšel známé vrčení, a tak se odvážil otevřít oči a co neviděl? Diabla který ho zachránil, ale jaktože slyšel lidský hlas když tu kromě Diabla nikdo nebyl? Nechal to být a došel domů, následující ráno se to ozvalo znova, stejný hlas, ale viděl pouze Diabla /Hej hej! Tady !/ Podezřívavě koukl na svého psa a hlas se ozval opět /Jo! já! Diablo!/ Tehdy si myslel, že zaručeně ještě spí , však po tom co ho Diablo olíznul si byl jistý že je vzhůru, přemýšlel zda to má říct rodičům.. Copak je normální, že slyší svého psa mluvit? Myslel si že ne, prozatím to opět nechal být, myslel si, že má slyšiny. Jeho vlastní pes ho naneštěstí stále přemlouval že slyšiny opravdu nemá. A Raymond tomu nakonec uvěřil, a i přes jistý strach se to jednoho dne rozhodl říct rodičům. Když jim to dovyprávěl máma na něj koukala jakoby mu nevěřila, otec se však zvedl a společně na chvíli odešli do jiné místnosti. Ačkoliv ta doba nebyla dlouhá Raymondovi to tehdy připadalo jako věčnost, v jeho hlavě mu padali otázky...co si povídají? Co se se mnou děje? Je to se mnou špatné? Nebo to je dobře? Rodiče se nakonec vrátily a sedli si na gauč. Raymondovi projelo hlavou, že takhle vždycky seděli když něco provedl, sice se to nedělo často, že by něco provedl, ale pocit měl nepříjemný. Nakonec mu pověděli pravdu o všem, o tom co je Ray zač i o tom, že se Caroline nechala uměle oplodnit. Samozřejmě z Rayovy strany padli otázky..".Já jsem...co že jsem?" "Takže..." Tu a tam se zasekl, ale potom udělal co mu v té situaci přišlo nejlepší jak tátu tak mámu pořádně objal a tady vlastně začíná jakási nová kapitola jeho života.                   Přecházíme sic do doby kdy Diablo už není mezi živými, ale Ray se změnil a to dost k lepšímu, na střední si začal více věřit. Z malého uplakánka se stal milým přátelským mužem který svůj čas věnoval tréninku, aby nebyl slaboch, samozřejmě, věnoval čas i škole. A když mu zůstal nějaký volný čas věnoval se četbě, miloval když mohl číst nějaké knížky. Nyní už nebydlel u rodičů, měl vlastní byt/podnájem, ale stále rodiče navštěvoval. Rozhodl se totiž, že svoji schopnost využije do budoucna k dobru, tohle období neměl domácího mazlíčka z jednoho prostého důvodu, neměl by na něj čas. Mohl se plně věnovat nejen škole ale i rozvíjení svých schopností a kde mohl rozvíjet své schopnosti? Měl brigádu v zoologické zahradě kde pracoval jako pomocník zvěrolékaře a ačkoliv byl jeho život klidný a dalo by se říct že normální, ukázalo se že na Raymondově straně nestálo štěstí a něco se muselo pokazit. Když byl připraven jít pomáhat léčit nemocné zvířátka zrovna míjel výběh s hyenami, neměl to tam rád, při velké neopatrnosti když se nějaké dítě mohlo naklonit tak tam mohlo spadnout a zrovna to se stalo. Ty hyeny moc dobře znal, Zira a Scar oba dva byli nenasytný tvorové. Díky bohů, že kolem zrovna procházel ten kdo je krmil, doslova mu čmajzl kus masa pro ty dva a rozeběhl se tam. Otevřel výběh a samozřejmě ho zavřel . "Ziro! Scare!" ozval se přísným hlasem a jak se ukázalo právě včas, ti dva toho kluka už zpozorovali. "Krmení!" Snažil se upoutat jejich pozornost, sám věděl že může přijít k úrazu, ale do té doby doufal že si toho všimne nějaký jiný zaměstnanec a přijde sem na pomoc. "Pomalu pojď ke mě " zamumlal k tomu chlapci. Ziře i Scarovi hodil kus masa co nejdál od nich, naštěstí ti dva se vrhli po kusu masa a Raymonda i chlapce přestali vnímat. Takže Raymond i chlapec byli živý, klučina sice trochu otřesený, ale byl zdravý to bylo to hlavní. "Zbláznil ses?! Je přece zakázáno se takhle naklánět! Mohli tě zabít!" Klučina vypadal, že se každou chvíli rozbrečí. Raymond až po chvilce začal vnímat realitu a to že už tam nebyli sami. Kolem nich byl dav lidí, ze kterého vyběhli rodiče toho chlapce, rychle si ho odvedli a Raymond se omluvil v práci a zmizel domů dřív než by si ho odchytli nějací reportéři. Až doma to na něj dolehlo...krucinál! Mohl tam přece umřít a který normální člověk by se tam vrhl, že? To je tím, že Ray skutečně normální nebyl. Večer, přesně jak se obával, toho byli plné zprávy. Nebyl z toho nadšený, ale přece tam toho chlapce nemohl nechat! A tím zvraty v jeho životě ještě neskončili, takový "rozkvět" jeho schopnosti se udál při takové první lásce. Ano, Ray si našel holku, jmenovala se Terri Ballard ,a bohužel nevydrželo to dlouho. Rayovu první lásku rozbil kluk jmenem Lewis Norton...skoro všichni o něm věděli, že je děvkař, ale některé holky se prostě nechali omámit. A samozřejmě že po tom co no...jistě víte co se stalo, se Lewis k Terri choval jako kdyby byla kus hadru a to Ray prostě neustál, poprvé v životě ho ovládl vztek a udělal něco velmi nerozumného, šel si to s ním vyříkat i když věděl že to k ničemu nebude. Rozhovor neskončil dobře, Lewis mluvil čím dál tím hnusněji o Terri a Rayě začalo štvát každé jeho slovo a pak to přišlo, náhlá bolest a aniž by si nějak uvědomil náhle už nebyl člověkem ale stal se psem. Lewis, který měl vždy co říct náhle mlčel a vyděšeně zíral na to stvoření před sebou, Ray se však poprvé moc dobře neovládal a začal zuřivě štěkat a když se rozeběhl Lewis náhle vzal rohy na ramena, po chvilce si však Ray uvědomil, že je něco blbě, přeci jenom náhle byl menší, štěkal, postřehl i to že vidí lépe, slyší lépe a dokonce cítil lépe. Pokusil se na sebe kouknout, v tu chvíli ho nenapadlo nic jiného než, aby se podíval za sebe. Viděl jak se mu mihl ocas a vykulil oči. Zkusil to znova, zase viděl ocas... až pak mu to došlo a byla to další věc, které nechtěl věřit. To se jako vážně změnil ve psa? Byl jen jeden způsob jak si to ještě ověřit. Rozeběhl se k nedalekému rybníku, v odrazu vody už bylo jasné, že se skutečně proměnil ve psa. A přicházel další problém, jak se měl změnit zpět? Začal si v hlavě opakovat at je zase člověkem, nepomohlo to, myslel i na své rodiče to také nepomohlo, zkusil i další věci, ty také nepomohli. Unavený a stále trochu vyděšený si zalezl do křoví kde usnul. Pozdě v noci ho probudilo štípání, svědila ho kůže a podobně. Udiveně zjistil, že se ve spánku změnil zpět na člověka, ovšem děkoval bohu, že má na sobě oblečení. Rychle se dostal domů kde si usmyslel že proměna pomocí vzteku se už nikdy nesmí stát, díky tomuhle začal kontrolovat své emoce a stal se vysoce klidným mužem. Postupem času dostal pod palec i tu přeměnu, mohl se proměnit na psa kdykoliv chtěl a kdykoliv chtěl mohl se proměnit zpět.                                                                                                                                  Po tom co vyšel školu a opustil brigádu v zoo se stal zvěrolékařem, a díky své schopnosti mu to šlo o dost lépe. Poznal co jakému zvířátku je a dokázal utěšit i nějaká zvířata, která se bála zvěrolékařů, jednoduše je to práce, která Raymonda baví dodnes protože se v tom oboru fakt vyzná. Láska ke knihám ho stále neopustila, a tak jednoho večera ho napadlo...když někdo dokázal napsat knížkum tak to můžu zkusit i já ne? Napsat knížku mu trvalo rok a půl, mnohokrát měl chuť to zahodit a nikdy se k tomu nevrátit přesto to však dokázal, napsal knížku, která se hodila do kategorie fantasy, děj byl vlastně jednoduchý, svět byl zamořený bytostmi jako byli upíři, vlkodlaci, byli tam i lidé se schopnostmi jako ovládání ohně a tak, ale příběh začal ve vesničce několika lidí kteří neměli žádné schopnosti a přesto stále odolávali náporu nadpřirozena. Něco se však stalo, země zničehonic začala umírat. První náznaky toho byli, že se ze světa začali ztrácet barvy.. Záchranou světa je pouze jediná možnost, na konci světa, ve zpustošené zemi u brány čistého srdce roste jedna květina, kterou může utrhnout pouze bytost s čistým srdcem. A čisté srdce na celým světa v té knize má pouze obyčejná dívka Lya. Uzavřou lidé s nadpřirozenými bytostmi mír, aby zachránili svět? To se uvidí...                                                                                   Knížku poslal jednomu nakladatelství, protože ho zajímalo jestli to nakladatelství vydá a světe div se! Knížka skutečně vyšla a netrvalo dlouho a Raymond se díky knížce proslavil. Sic měl náhle dost peněz, aby mohl přestat s prací, ale to nehodlal udělat. Proč by měl praštit s něčím co ho baví? Nakonec se pouze přestěhoval, aby měl chvíli od novinářů/fotografů klid. A vzhledem k tomu že měl konečně nějaký ten volný čas, pořídil si opět domácího mazlíčka...teda mazlíčky. Psa plemene německý ovčák - říká mu Charlie, nakonec neodolal a pořídil si ještě tarantuli, které říká Nox, a postupem času si Nox zvykla na Charleiho a Charlie si zvykl na Nox.

Zaujímavosti

Jizva na pravé ruce- nepamatuje si však z čeho                                                                               Jakožto spisovatel má na svém kontě již jednu knihu která ho docela proslavila, kniha se jmenuje Čisté srdce                                                                                                                                            Jako domácí mazlíčky má : Německý ovčák - Charlie                                                                                                                          Tarantule - Nox